Milé ženy,
proč je tak důležité, abychom se v dnešní době fyzicky scházely a společně tvořily a vzájemně se podporovaly v kruhu žen?
Protože procházíme obdobím svodu.
Co je tím svodem? Svádí nás naše mysl, která je nastavena jako program a kopíruje a současně vytváří kolektivní mysl. Dosavadní nastavení mysli je založeno na principu boje. Jeden vyhrává, druhý prohrává. Vítěz bere všechno. Snaž se ať z tebe něco je a jsi lepší než ti druzí. Je potřeba se na prvním místě hmotně zajistit, abys přežil… Tento program je přítomný všude kolem nás.
Je tedy možné, aby nebyl svod přítomný i ve vztahu mezi mužem a ženou? Ve vztahu mezi ženským (intuitivním) a mužským (racionálním) vnímáním? Není. I zde je stále soutěž o toho, kdo bere vše. Jsme sváděny k tomu, abychom se chovaly jako muži. Abychom byly stejné a vlastně trošku (no, o hodně) lepší než muži.
Jenže muž a žena nejsou stejní.
Jsou rovnocenní, ale nejsou stejní. Paradoxem je, že když to žena „dokáže“, tak ztrácí o svého partnera zájem. Jak by se také mohli vzájemně přitahovat, když uměle zrušili polaritu, která vytváří tu jemnou, vzrušující přitažlivost ve vztahu?
Je třeba konečně zrušit boj mezi mužem a ženou a nastoupit cestu harmonie i v partnerských vztazích. Vím, že se opakuji. Považuji však harmonii mezi mužským a ženským aspektem v nás a tím i v našich vztazích jako alfu a omegu směřování každého člověka a tím i celé společnosti.
A právě žena je vybavena klíčem k duši muže.
Žena je vybavena laskavou moudrostí, kterou v dnešní době, stále ještě převážně mužský svět, tolik potřebuje. Z výše uvedeného je zřejmé, že skutečně není cestou, aby se z žen stávaly muži.
Nenechme se tedy svést mamonem, který má pro každého z nás připravenou léčku, přímo namířenou do středu naší bolesti. Co může být tím mamonem? Vše hmotné, vše mimo nás. Náš vztah. Peníze. Práce. Dobrý pocit. Moc. Obdiv. Vzdělanost. Vše na čem lpíme a co nechceme za žádnou cenu ztratit. Znamená to tedy, že vše hmotné je šapatné? Nikoli.
Znamená to, že v každém okamžiku našeho života je třeba klást si nejdůležitější otázku:
Komu sloužím?
Podstrojuji muži, abych nezůstala sama? Sloužím tak a posiluji mamon – strach ze samoty, a protože záměr definuje cestu a tím i její cíl – mohu sklidit jedině samotu.
Nabídnu muži vlídnou náručí a jsem ochotná vyslechnout ho i v jeho slabosti a bezradnosti? Vnímám ve své laskavé moudrosti mužovu bolest a vidím za ní jeho skutečnou podstatu, které sloužím? Jsem ve spojení se svou vnitřní skutečností a ta se v mém vztahu projeví a nezáleží na tom jestli spolu zůstaneme nebo se rozejdeme.
Nabízím v každé situaci, zejména když máme na muže zlost, že něco musíme, nechceme nebo chceme a nedostáváme, zastavení.
Na chvíli jen dýchej. Požadej své srdce ať Ti zviditelní komu v sobě a muži právě sloužíš. Posiluješ v sobě chudinku (malou zklamanou holku), která se chce zavděčit a v muži jeho dětskou potřebu mít vše po svém? Pak se spolu hádají dvě děti a dospělý harmonický vztah nemůže na tomto základě nikdy vzniknout.
Máš chuť posílit ničitelku v sobě, která křičí a boří a chce být lepší a vyhrát? Zastav se a zeptej se co by nyní pro Lásku, pro muže, pro váš vztah, učinila laskavá moudrost v Tobě. A nech se jí vést. A dovol si chybovat. Protože chybovat je lidské a nesmírně důležité, protože jak jinak se naučím rozlišovat co živím a čemu sloužím než tím, že se mnohokrát spletu?
Milé ženy, tento blog je i pozvánkou na 12 ti týdenní Cestu Růže, kterou jdu s ženami již pár let a společně vytváříme prostor laskavé moudrosti v nás i v našich každodenních životech. Dovolme si být laskavé, zranitelné, chybující, tápající, plakat, hledat, mýlit se a znovu se zvednout, ptát se svého srdce a milovat sebe a muže. Laskavá moudrost, která je naší přirozeností, čeká jen na okamžik, kdy se jí plně dáme. Můžeme sloužit a živit buď jí nebo mamon v jakékoli podobě.
Co zvolíme?
Cítíte-li volání projít touto dobou v kruhu podobně naladěných žen. Srdečně Vás zvu na ochutnávkové setkání
Cesty Růže, které se koná 19.2.2019 od 18.00 hodin.
Přeji nám všem prožívání laskavé moudrosti v každodenním životě a to v prvé řadě k sobě sama.
Lucie